Myšlenka uspořádat společnou běžeckou akci se zrodila při debatách Adama Zikmunda a Lukáše Krupky o běhu, který se konal v Jičíně před mnoha desítkami let. Tento běh, který vedl lipovou alejí směrem na Čeřovku k Zebínu a zpět do lipové aleje, ale postupem času zanikl.

Jičín je nyní spojený především s tradičním Mikulášským během na Bradech, který má za sebou již přes 70 ročníků a řadí se tak k jedněm
z vůbec nejstarších běhů u nás.

Přímo v Jičíně a nejbližším okolí se ale žádný pravidelný běžecký závod podobného rázu dlouhá léta nekonal. Určitou dobu se pořádal v lipové aleji Běh Terryho Foxe, ale i tento závod je již minulostí.

Právě proto vznikla v oddíle mužské gymnastiky T. J. Sokol Jičín myšlenka uspořádat běh v krásném prostředí lipového stromořadí, které je chloubou města Jičína a tradičním místem sportování široké veřejnosti. Mnozí právě zde začínali sportovat a sportují dodnes.

Lipová alej vede z centra města a se svými 1825 metry směřuje až do Libosadu, dalšího historického přírodního areálu, který má také své nezaměnitelné kouzlo. Tato místa nabízí velký sportovní potenciál, kterého by si měli občané města vážit a ve volném čase ho využívat.

O trati

Při výběru trati se sokolové inspirovali původním Během lipovou alejí, kterého se kdysi zúčastnil i fenomenální běžec Emil Zátopek. Ten, ačkoli tenkrát zabloudil na trase, dokázal celý běh vyhrát!

Prostor startu a cíle byl zvolen zprvu na začátek lipového stromořadí.
V posledních ročnících byl ale o pár set metrů přesunut, a to na úroveň restaurace U Šuků, která poskytovala závodníkům zázemí.

V roce 2019 se tým organizátorů rozhodl, že dojde opět k přesunutí startu, a to z důvodu zvětšení komfortu závodníků a poskytnutí lepšího zázemí. Start se nacházel na úrovni sportovního areálu.

Po startu se běžci vydali lipovou alejí a dále zamířili do lesoparku Čeřovka. Následně proběhli stromořadím podél Bílého mlýna, kde je čekalo náročné stoupání až pod kopec Zebín. Tato část bývala pro vývoj závodu nejdůležitější, jelikož zdatní účastníci závodu si zde mohli vypracovat rozhodující náskok a udržet si ho až do cíle. Další částí trati byl příjemný seběh od Zebína ke konci lipové aleje. Odsud už měli běžci cíl téměř na dosah ruky. Mezi stromy dobíhali táhlou cílovou rovinkou až k místu, odkud všichni společně vybíhali a kde celý závod končil.

Celková délka trati se v cíli vyšplhala až téměř k 6 kilometrům.

Po doběhnutí

Každého, kdo proběhl pomyslnou cílovou páskou, čekala zasloužená odměna. Pro děti i dospělé bylo vždy připraveno sladké občerstvení
v podobě domácích koláčů či perníků.

Následovalo vyhlášení nejlepších výkonů ve všech kategoriích. 
Ti nejrychlejší z každé z nich se mohli těšit na spoustu hodnotných cen, jež byly vždy štědře dodány ze strany sponzorů.

V rámci celé této ceremonie pak došlo k vytvoření společné fotografie všech zúčastněných. Ti pak odcházeli domů se skvělou náladou
a s pocitem, že pro sebe udělali něco dobrého.